|
|
Experimentální model ventrální míšní léze u potkana.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy (SCI, spinal cord injury) je poškození míšní tkáně, které způsobuje trvalé nebo dočasné změny motorických a senzorických funkcí. V humánní medicíně dochází k poranění míchy nejčastěji z ventrální strany, i přesto je většina modelů SCI provedena ze strany dorsální kvůli snazšímu chirurgickému přístupu. Cílem této práce bylo vyvinout klinicky relevantnější, snadno reprodukovatelný a poměrně finančně nenáročný model ventrální míšní léze u potkana, který co nejpřesněji napodobuje SCI u lidí od jeho patologie přes úplnost a úroveň léze až po regenerační mechanismy míšní tkáně. Pro samotný zákrok byl použit upravený 2F Fogartyho katétr, běžně využívaný pro embolektomii, který má na svém konci umístěný balónek. Balónek byl zaveden do anteriorního epidurálního prostoru skrz laminektomii na úrovni obratle Th10. Tím bylo dosaženo finální pozice balónku na úrovni obratle Th8 před fissura mediana anterior. Po správném umístění katétru byl balónek rychle nafouknut vodou na objem 10 μl nebo 15 μl po dobu 5 minut. Další dvě skupiny - laminektomie (odstranění oblouků obratlů na úrovni Th10) a katétr (umístění katétru do anteriorního epidurálního prostoru bez nafouknutí balónku) − sloužily jako kontroly. Motorické funkce byly vyhodnoceny na základě BBB testu a ladder walking testu. V BBB testu bylo...
|
|
|
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
|
|
|
Experimentální model ventrální míšní léze u potkana.
Štěpánková, Kateřina ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Martončíková, Marcela (oponent)
Poranění míchy (SCI, spinal cord injury) je poškození míšní tkáně, které způsobuje trvalé nebo dočasné změny motorických a senzorických funkcí. V humánní medicíně dochází k poranění míchy nejčastěji z ventrální strany, i přesto je většina modelů SCI provedena ze strany dorsální kvůli snazšímu chirurgickému přístupu. Cílem této práce bylo vyvinout klinicky relevantnější, snadno reprodukovatelný a poměrně finančně nenáročný model ventrální míšní léze u potkana, který co nejpřesněji napodobuje SCI u lidí od jeho patologie přes úplnost a úroveň léze až po regenerační mechanismy míšní tkáně. Pro samotný zákrok byl použit upravený 2F Fogartyho katétr, běžně využívaný pro embolektomii, který má na svém konci umístěný balónek. Balónek byl zaveden do anteriorního epidurálního prostoru skrz laminektomii na úrovni obratle Th10. Tím bylo dosaženo finální pozice balónku na úrovni obratle Th8 před fissura mediana anterior. Po správném umístění katétru byl balónek rychle nafouknut vodou na objem 10 μl nebo 15 μl po dobu 5 minut. Další dvě skupiny - laminektomie (odstranění oblouků obratlů na úrovni Th10) a katétr (umístění katétru do anteriorního epidurálního prostoru bez nafouknutí balónku) − sloužily jako kontroly. Motorické funkce byly vyhodnoceny na základě BBB testu a ladder walking testu. V BBB testu bylo...
|
|
|
Behaviorální testování experimentálních zvířat po míšním poranění.
Freislebenová, Hana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Kriška, Ján (oponent)
Míšní poranění je jedním z nejtěžších úrazů, který vede ke snížení kvality života jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Přestože v současné době neexistuje žádná účinná léčba, je vývoji nových léčebných postupů věnováno veliké úsilí. Účinnost experimentální léčby je ověřována pomocí behaviorálních testů prováděných na zvířecích modelech, nejvhodnější pro tento typ poranění jsou potkani. Behaviorální testy se dělí do několika skupin podle toho, na co je testování zaměřeno. Lokomotorické testy zkoumají funkci lokomotorického aparátu, motorické testy slouží k určení funkce kosterních svalů, které nejsou primárně zapojené do lokomoce, senzoricko-motorické testy testují funkčnost senzorického a motorického aparátu a jejich propojení, senzorické testy jsou určené k testování odpovědí na senzorické podněty. Elektrofyziologické testy společně s funkční magnetickou rezonancí patří do skupiny speciálních testů, které využívají uměle vyvolaných elektrických podnětů k měření aktivity svalů. Tato práce je zaměřená na detailní popis vybraných behaviorálních testů, jejich funkčnosti a porovnání jejich výhod a nevýhod.
|
|
|
Behaviorální selekční kritéria pro odhad upotřebitelnosti štěňat německého ovčáka Policie ČR.
Hradecká, Lenka ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Projekt je založen na behaviorálních testech 7 týdenních štěňat německého ovčáka prováděných v policejní chovatelské stanici (dále CHS) v Prackovicích nad Labem a v Domažlicích. Práce byla zaměřena na ověření použitelnosti a zlepšení selekce štěňat s použitím behaviorálního testu. Testovali jsme možnost vlivu prostředí (přítomnost střelnice poblíž CHS Domažlice) na pozdější úspěšnost štěňat v povahovém testu. Cílem projektu bylo nasbírání dostatečného množství nových dat, která přispěla k ověření hypotézy, že štěňata vyrůstající v prostředí se střelnicí budou následně lépe hodnoceny v disciplínách hodnotících reakce na hluk a zlepšení metodiky selekce štěňat. Bylo zjištěno, že rozdílné výsledky jsou ovlivněny původem fen - matek. To znamená, že štěňata pocházející od matek z CHS nacházející se v blízkosti střelnice, jsou následně lépe hodnocena v disciplínách hodnotících reakci na hluk ve srovnání se štěňaty od matek pocházející z CHS bez střelnice. Horší reakce na hluk měl štěňata z vrhů s větším počtem štěňat.
Další částí naší práce bylo vypracování meta-analýzy pro behaviorální charakteristiky, neboť autoři se v této oblasti značně rozcházejí a zjištění, do jaké míry jsou povahové vlastnosti dědivé, by značně mohlo přispět ke zlepšení metodiky selekce štěňat. Shromáždili jsme dostupnou literaturu za posledních 40 let, tzn. 1761 údajů ze 47 prací zabývajících se dědivostí povahových vlastností.
Tyto data jsme rozdělili do 5 skupin(prostředí, pasení, lov, hra a psychické vlastnosti). Meta-analýzou bylo zjištěno, že dědivost znaků z těchto skupin je obecně nízká.
Z výsledků vyplývá, že je třeba od základu změnit chovatelské postupy u těch plemen psů, u kterých je chování hlavní kritérium při hodnocení výkonnosti (např. lovecká, služební), neboť na základě výkonnostních výsledků a výsledků povahových testů jsou některá plemena uchovňována a následně používána k reprodukci. Přikláníme se tedy k názoru některých.
|
host ::
RSS.